Nemůžu uvěřit, že za několik hodin začne rok 2018. Jsem si jistá, že těchto klišé už jste dneska slyšeli až příliš, nicméně já si nějaký krátký nostalgický odstaveček odpustit nedokážu.

Jak už jsem zmínila v minulém článku, ve kterém jsem sepsala sedmnáct rad a mouder, jež mi pomohly ve 2017 (článek zde), tento rok se mi zdál doopravdy skvělý, hlavně proto, že jsem získala zcela nový přístup k mnoha věcem. Co jsem ale neřekla, je, že hlavně jeho začátek byl téměř dokonalý. Plnila jsem všechna svá malá předsevzetí, jako například meditování každý den, psaní deníku (v jednu dobu dokonce několik druhů najednou!) a poměrně dobře se mi vedlo i v mém pokusu žít minimalisticky. Zhruba v druhé polovině roku nastal ale jakýsi zlom a od té doby se několik věcí začalo vracet zase do starých kolejí - těch špatných. Vybudovala jsem si silnou závislost na sociálních médiích a svém telefonu obecně, což zní docela komicky, a ač se to tak zdát nemusí, je to pro můj dosavadní duševně zdravý životní styl docela nebezpečné. Moje produktivita začala pokulhávat, lenost začala opět vzrůstat, svoje nové zvyky jsem zanedbávala taky.

Na druhou stranu jsem se v druhé polovině roku posunula intelektem (omlouvám se, těch klišé bude dneska ještě hodně). Získala jsem novou perspektivu třeba na několik kontroverznějších témat, například jsem se kompletně zbavila nepatrných tendencí k homofobii, rasismu, nebo nesmyslným předsudkům, které v sobě má, bohužel, většina Čechů, které znám, ale o tom už jsme mluvili ve článku "How Stereotypes Affect Us". To vše se zhruba od letošního podzimu začalo odrážet i na mém stylu psaní a za to vše jsem nejen vážně vděčná, ale i hrdá (cítím se trochu provinile za to, že tohle říkám, ale myslím to upřímně).

Abych to shrnula, přes všechno dobré i špatné jsem za rok 2017 opravdu ráda. Získala jsem spoustu krásných zážitků, z nichž bylo o několika z nich opravdu těžké připustit, že už jejich chvíle končí - tak trochu to takhle mám i s celým uplynulým rokem, ale je čas to nechat jít a taky se posunout na má předsevzetí a cíle, protože tohle začíná být nepříjemně hluboké.



Takže pro začátek bych chtěla zase obnovit svoje starší zvyky. Chci zase pravidelně meditovat, ale tentokrát ráno, protože takhle můžete jít do nového dne s čistou hlavou. Taky bych ráda začala plánovat všechno dopředu a opravdu své plány dodržovat, protože to je jediná možnost, jak se prokopat zbytkem školního roku ve zdraví.

Ráda bych si zase vyklidila skříň. Neříkám, že se zase vracím k plnohodnotnému minimalismu, nicméně alespoň na začátku roku by se slušelo mít pořádek, alespoň tedy v šatníku.

To hlavní, na co se chci letos soustředit, je ale snažit se vytěžit to nejlepší z toho, co už mám. Dovolte, abych to rozvedla. Jak už jsem zmínila, vybudovala jsem si slušnou závislost na vlastním telefonu, což pro mě může znamenat, že ze svých dvaceti čtyř hodin denně ztratím tak čtyři. To mi brání v produktivitě a tím pádem i v činnostech, které mě dělají šťastnou, psaní článků je, mimochodem, jednou z nich. Vymazala jsem si z telefonu aplikaci Facebook, která mi nejen uvolnila místo v úložišti, ale hlavně mi vrátí hodně času, a pokud ho budu náhodou potřebovat navštívit, vždycky se můžu přihlásit v obyčejném mobilním prohlížeči - vtip je v tom, že mi to dá víc námahy a tím pádem bude pro mě těžší na Facebook vůbec chodit. Také jsem si stála aplikaci Moment, která měří, kolik hodin na telefonu denně strávíte. Momentálně jsem na dvou hodinách a několika minutách každý den, což není zrovna ideální. Ráda bych svůj denní čas stáhla pod hodinu.

Takže si to ještě shrňmě.

1. Meditovat každý den
2. Plánovat dopředu a tyto plány přísně dodržovat
3. Žít co nejjednodušeji (a udržet si pořádek ve skříni)
4. Zbavit se závislosti na telefonu a získat tím spoustu času