Vánoce naprosto zbožňuju, ale na druhou stranu s nimi přichází i nepříjemné věci, jako shánění dárků, přespříliš lidí na veřejných místech a hlavně se ve škole koná spousta zkoušek a testů, což pro nás většinou může znamenat jen jediné - stres a následné vyčerpání. I já sama jsem obětí tohoto všeho, naštěstí ale znám pár metod, jak se uklidnit a jak stres zmírnit. Jistě jste už většinu z nich někdy slyšeli, no tenhle článek bude sloužit jako připomínka, pro mě i pro vás, abychom zkrátka tolik nespěchali, protože to nakonec působí daleko víc škody než užitku.

Již ve vzdálenější minulosti jsem si začala všímat, že každá konverzace funguje na jednom a tom samém principu. Pokaždé tu jsou dvě role - talker a listener, přeložme to třeba jako vypravěč a posluchač. Vždycky mě zajímalo, proč mi občas dělá konverzování takový problém a proč pro některé je konverzování naopak přirozené, no po delším pozorování a troše vyhledávání jsem přišla na následující, čehož se, mimochodem, dá využít, aby byly vaše konverzace přirozenější.

Viděli jste někdy nějaký americký film, přednostně z prostředí střední školy? Většinou mají spíše povrchní dějové linie, ale nakonec skoro všechny pojednávají o konfliktech zplozenými stereotypy a škatulkováním, což je vlastně poměrně reálné a aktuální, a ještě dlouho bude. Je to to hlavní, co brzdí naši společnost, a je velmi těžké se toho zbavit. Proč se ale vlastně jedná o problém?

Sledujte můj myšlenkový pochod. Chvíli jsem přemýšlela, jak se vlastně takový stereotyp vytvoří a ustálí, a došla jsem k závěru, že je to vlastně docela prosté. Většině lidí přijde pohodlnější nic neměnit, zůstávat věrní již ustáleným zvyklostem a tradicím. Vytvoříme si několik desítek "typů lidí", přičemž každý z nich má svá vlastní osobnostní kritéria, a do nich pak zařazujeme lidi ze svého života. Na základě toho si tvoříme předsudky, aniž bychom se vůbec snažili se od námi vymyšlených stereotypů oprostit a zjistit něco víc.

Tam, kde žiju, je jednodušší a daleko příjemnější se nechat vést několika málo lidmi, kteří mají ve svém názoru jasno. Ti, co je následují, buď nějakým způsobem souhlasí, nebo je to prostě nezajímá natolik, aby se do této "diskuse" vůbec zapojili. Je pro ně zkrátka snazší jít s davem. A teď trochu té kontroverze - přesně takhle se naší země už strašně dlouho drží rasismus nebo třeba homofobie. Já vím, je to už taková tradice, byli jsme těmto názorům naučeni a většina z nás je předává i dál, ale to jen proto, že je jednodušší nemít názor, než opravdu něco změnit.

Takhle se také rodí například problém zvaný "gender roles". Růžová je barva pro holky. Modrá je barva pro kluky. Ženy mají vařit a uklízet. Muži opravují auta a konstruují logické plány. Jakmile je něco jinak, je to špatně. Podvědomě se proti sobě štveme. Ale proč? Za jakým účelem? Protože na něco nejsme zvyklí?

I vy jste se už pravděpodobně stali oběťmi škatulkování. I takhle vznikají drby a pomluvy. To, že vám záleží na tom, jak vypadáte, a máte rádi módu, totiž hned musí znamenat, že jste příšerný, sebestředný člověk. To, že jste introvert, znamená, že všechny okolo sebe nenávidíte a máte deprese. A naopak to, že s každým dobře vycházíte, znamená, že jste falešní a přetvařujete se. Nezní to směšně?

A nakonec vám ukážu tento obrázek, jež je jedním z ukázkových příkladů toho, co jsem se snažila říct. Nakonec jen řeknu, že doufám, že si z tohoto článku něco vezmete. Pomalu ale jistě se tento názor snažím prosazovat, no možná se mi jednou podaří svět napravit.
Žádné předsudky. Žádné stereotypy. Žádné zaslepování ani idealizování.

Před nějakou dobou mi byla položena otázka, jestli to, co se říká o mém znamení zvěrokruhu, sedí na mou osobnost. Od toho okamžiku, co jsem na ni bezmyšlenkovitě odpověděla: "Mým znamením jsou Váhy. Těžko se rozhoduju, tak asi jo.", jsem na ni už nemyslela, ale až nedávno mi z nějakého důvodu začala znovu vrtat hlavou. Jsem opravdu Váha? Jak je vůbec možné, že něco, jako nějaký horoskop, mi dokáže povědět, co jsem zač? Dá se takovým čárám vůbec věřit?

Snad odjakživa jsem milovala personality testy (hlavně od Buzzfeedu!), díky kterým máte možnost zjistit třeba jakou příchuť byste měli, kdybyste byli zmrzlina. Vlastně ani nevím, proč bych takovou informaci k životu vůbec měla potřebovat, ale vždycky mě tyto kvízy zvláštním způsobem lákaly, snad proto, že jsem se chtěla o sobě dozvědět víc. Často se v nich objevují ty nejbizarnější úkoly, jako třeba "Kdybyste si měli vybrat písničku, která by perfektně seděla jako znělka vašeho života, jaká by to byla?" Nikdy jsem nad odpovědí na tuto otázku nijak zvlášť nedumala, prostě jsem zvolila tu, která se mi v tu chvíli líbila nejvíc a nijak dál jsem to neřešila. Až tak před rokem jsem ale našla přesně tu pro mě. Jak už napovídá titulek článku, je to píseň nesoucí název "Are You Satisfied", se kterou jsem se vždycky tak nějak ztotožňovala. Když jsem ji ale nedávno zase po dlouhé době slyšela, trochu mě až vyděsilo, jak moc mě zná.

Zdravím všechny! ☼
Duben byl pro mě skvělým měsícem. Dařilo se mi - jak ve škole, tak i v mé internetové kariéře :D, motivace jsem měla kopu, svůj každodenní to do list jsem vždy splnila, dokonce nám i to počasí v určitou dobu přálo! Mimo to jsem si oblíbila spoustu věcí, že jsem o tom musela napsat článek, plus i natočit video.

Toto je poprvé, co dělám propojený článek s videem. V článku, kde jsem vysvětlovala změnu názvu, a proč jsem si založila YouTube, jsem také zmiňovala, že jednou za čas vydám článek s exkluzivními vizuály v podobě videa. To znělo vážně dost... extra, ale snad chápete. Tohle je jeden z nich.

Článek ani video nejsou sponzorovány. :)

Zdravím všechny! ☼
Tento článek bude se bude kapku lišit od těch ostatních. Zkrátka bych vám moc ráda objasnila, co se v tuto chvíli nejen na tomto blogu děje, nač ty změny, a na čem momentálně pracuji. By Chanel nebude už mým jediným projektem, vlastně už vůbec nebude existovat. Vítejte na aestheticxkat.

Ahoj všichni! Doufám, že jste si Vánoce pořádně užily. Já ano, vždyť ale ony vlastně zdaleka ještě nekončí! Já začala koukat na Stranger Things, jak jsem slibovala, a jsem nadšená, kdo ještě neviděl, rozhodně doporučuji (ale taky si nejdřív přečtěte děj a recenze diváků jako prevenci proti případnému šoku).
V dnešním článku se s vámi podělím o tom, co jsem dostala k Vánocům, můžete to třeba brát jako inspo na povánoční slevy. :)

Ahoj všichni! Čtvrtá adventní neděle je na dosah ruky, s ní se blíží i Vánoce a prázdniny (!!). Nečekala jsem, že to všechno tak rychle uběhne.



Minulý víkend jsem absolvovala výlet do centra Prahy (ne, žádný obří roadtrip, jen pár minut v našem neslavném emhádéčku). Měla jsem docela dost fotek, tak jsem si říkala, proč to nehodit do článku. V ten den byla sobota, v neděli jsem tedy článek chtěla sepsat, jenže místo toho jsem celý den psala akorát tak o druzích buněk a tkání v lidském těle, takže to mi trošku překazilo plány. A přes týden nebylo na blog ani pomyšlení - na to že je před Vánocemi, ve škole máme tedy vážně napilno! Naštěstí konečně začíná víkend, takže fotky konečně přidávám. :)